Historie hvězdárny

POČÁTKY ASTRONOMIE V TŘEBÍČI

Začátky amatérské astronomie v Třebíči sahají až do doby po druhé světové válce, kdy díky nadšení odborného učitele Františka Havlíka a řady studentů třebíčského gymnázia vznikla skupina pozorovatelů meteorů. Jedním z nich byl i Zdeněk Kvíz, který se později stal profesionálním astronomem. V roce 1951 vznikla Komise pro postavení Lidové hvězdárny v Třebíči. Jejím předsedou byl zvolen Ing. arch. Jiří Herzán, který zdarma nakreslil projekt na stavbu hvězdárny se třemi kopulemi, ale nakonec byla postavena pouze malá zděná pozorovatelna (dnešní horní pozorovatelna) o rozměrech 5,3 x 4m s odklápěcí střechou. Otevřena byla začátkem května 1957, kdy se konalo první pozorování pro veřejnost.

60. A 70. LÉTA

Prvním základním přístrojem byl čočkový dalekohled Zeis o průměru objektivu 125 mm. V roce 1959 několik vandalů rozbilo objektiv dalekohledu, čímž zcela znemožnili jeho další používání. To přispělo k rychlému rozpadu kroužku pozorovatelů a k téměř úplnému útlumu aktivity lidí okolo třebíčské hvězdárny. 

K oživení dění na hvězdárně dochází až koncem šedesátých let, kdy nový astronomický kroužek zakládají Rudolf Hedbávný, Ladislav Fiala, ing. Milan Šťastný, Bronislav Kučera a jeho syn Petr Kučera. Členové nově vzniklého astronomického kroužku se věnovali především pozorování zákrytových dvojhvězd a byl založen astronomický kroužek pro mládež.

Popularizační práce (přednášky a vedení zájmových kroužků mládeže) pokračovala ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem M. Koperníka v Brně. Třebíčská veřejnost tak měla možnost vyslechnout si některé zajímavé přednášky z astronomie přímo od odborných pracovníků brněnské hvězdárny. Koncem léta 1978 se vedení kroužku mladých astronomů ujali Oldřich Martinů a Petr Kučera. Pozorování probíhala stále pomocí přenosných dalekohledů, později se od Československé astronomické společnosti podařilo zapůjčit nový základní přístroj 135/2000 mm do pozorovatelny. Velkou akcí pro veřejnost bylo pozorování úplného zatmění Měsíce 16. září 1978.

80. LÉTA

Roku 1980 byla provedena generální oprava pozorovatelny, znovu otevřena byla 13. června 1980. Hlavním přístrojem byl refraktor o průměru objektivu 130 mm. Na hvězdárně probíhaly přednášky i pozorování pro veřejnost, v letním období byly pořádány exkurze členů AK JKP na pionýrské tábory spojené s přednáškami a pozorováním, běžely i dva astronomické kroužky.

Třebíčští amatérští astronomové se podíleli na dvou celostátních odborných výzkumných programech – pozorování proměnných hvězd a zákryty hvězd Měsícem (nebo tělesy sluneční soustavy). Pozorovatelé byli vedeni Petrem Kučerou, Janem Horkým a Miloslavem Zejdou. 

V roce 1981 přichází MUDr. Petr Háva CSc. Velmi rychle se stal nejaktivnějším členem. V roce 1984 dokázal pro hvězdárnu získat budovu bývalého provizorního autobusového nádraží, která slouží svému účelu dodnes. 

Astronomický kroužek měl v době svého největšího rozkvětu na třicet členů a mnoho z nich bylo současně i členy ČAS. V té době se dostala třebíčská pobočka ČAS na maximum činnosti. Řada mladých lidí vedla kroužky dětí a mládeže, začala éra počítačů a velká část dnešních uživatelů se s počítači poprvé seznámila na naší hvězdárně. Byly pořádány přednášky známých specialistů jako například Dr. Jiřího Grygara, prof. Dr. Otto Obůrky, dr. Zdeňka Pokorného, dr. Zdeňka Mikuláška, dr. Miloslava Zejdy atd. Dalšími iniciátory intenzivní činnosti byli Bronislav a Petr Kučerovi (otec a syn), hvězdárnou prošlo mnoho dalších dobrých astronomů – Mgr. Karel Dolák, Hana Houzarová, Milan Lenz ml., RNDr. Oldřich Martinů, Jan Horký, Mgr. Radek Pleskač, Mgr. Petr Křivánek, Mgr. Rostislav Štork, dr. Karel Tomek.

Významnou událostí bylo v roce 1984 dodání nového zrcadlového dalekohledu Zeiss (průměr zrcadla 150 mm). Tento dalekohled byl vybaven astrokamerou a planetární kamerou. V roce 1986 byla pro něj zbudována provizorní dřevěná pozorovatelna, ze které byla v letech 1985/1986 veřejností pozorována Halleyova kometa. 

Další érou mělo být získání dřevěné montované budovy a stavba zděné věže s pětimetrovou kopulí na louce pod Kostelíčkem. Dřevěnou montovanou budovu se podařilo postavit celou, ale věž již díky změnám po sametové revoluci dostavěna nebyla. Montovaná dřevěná budova pod nedostavěnou hvězdárnou zůstala skautům.

DOBA PO SAMETOVÉ REVOLUCI

Po roce 1989 činnost astronomického kroužku postupně upadala. Odešly významné osobnosti jako Petr Háva, Petr Kučera, Petr Křivánek. Do objektu ani do vybavení nebyly investovány žádné peníze. Pozorování pro veřejnost probíhala, ale astronomové se na hvězdárně scházeli ve větším počtu jen na přednáškách nebo při významnějších pozorovacích akcích (např. pozorování úplného zatmění Slunce 11. srpna 1999 v Rakousku). Obě pozorovatelny byly v havarijním stavu a pro veřejnost uzavřeny, opravu dolní pozorovatelny zajistil v roce 2003 pan Josef Fortelný.  

Roku 2001 se osobností města stal dr. Zdeněk Kvíz a 6. října 2007 mu byla odhalena pamětní deska. Pozorování pro veřejnost zajišťovali brigádníci. Třebíčská pobočka ČAS se na hvězdárně scházela až do roku 2014, kdy se sloučila s pobočkami v Jihlavě a Pelhřimově a všechny tři byly přeměny na Pobočku Vysočina České astronomické společnosti.

HVĚZDÁRNA POD DDM TŘEBÍČ

Od září 2011 je hvězdárna provozována Domem dětí a mládeže v Třebíči. Novému provozovateli se podařilo dokončit opravy horní pozorovatelny, zpřístupnit ji opět veřejnosti a po dlouhých letech a generální opravě zprovoznit v roce 2014 velký dalekohled Newton se zrcadlem 30 cm. Dolní pozorovatelna, která již byla na hranici své životnosti, byla přestavěna a nyní je z pozinkovaného plechu. Průběžně probíhají drobné opravy provozní budovy, sál byl zvětšen, byla v něm vybetonována podlaha a je vybaven novým nábytkem, zakoupilo se nové vybavení ICT.

Na jaře roku 2023 byla zahájena přístavba ke stávající budově. Ve zděné části vybudovalo Město Třebíč novou učebnu, sociální zařízení a malé planetárium s průměrem kopule 6 metrů. Přístavba i planetárium byly uvedeny do provozu v listopadu 2023.